PŮL ROKU MÁMOU

Tuesday, May 08, 2018


Utíká to, letí to, z miminka je malý chlapeček. Ze mě je máma už přes půl roku. Vzpomínám, když jsem byla malá, hodně malá a někdo se mě zeptal (hádám někdo z rodiny), čím bych chtěla být, až budu velká, tak jsem říkala, že maminkou. Ale přitom jsem nebyla zrovna mateřský typ, ještě pár let zpátky. Myslím, že tohle moje dětské přání vyplývalo hlavně z toho, že jsem prostě vždycky měla strašně ráda svoji maminku a chtěla jsem být taky taková. Nevím, jestli je to mou povahou, nebo čím, ale s mamkou jsem se nikdy nehádala. Ani v pubertě.

Ale zpátky k tomu, o čem bude tenhle článek. Nebude dlouhý, protože to on by mohl být nekonečný, ale takhle se tady rozepisovat nechci, proto raději rovnou zvolím zkrácenou verzi.
Občas některá maminka říká známou větu: ,,zastavte čas," ale to já psát nebudu. Já si užívám každý den, jsem šťastná, jak Edgarek roste a co nám vždycky nového předvede. Ano, často se vracím k fotkám za uplynulý půl rok, často si prohlížím fotky přímo z prvních měsíců a nemůžu uvěřit, jaké malé kuřátko to bylo, je to nostalgie a často se nad tím dojmu, ale raduju se z aktuálního období, každý čas je totiž krásný! V těhotenství jsem vám tady sepsala 3 články o trimestrech a říkala jsem si, že shrnout první půlrok by mohlo být takové navázání na to.

Tak pojďme na to.
FAKTA O NAŠEM PŮLROKU S EDGARKEM

  • Čas se musí méně či více plánovat (každý den). 
  • Každá volná minuta se počítá a je potřeba ji využít. 
  • Cestování jen tak na lehko končí. 
  • Když jsem si myslela, že už je režim zajetý, v něčem se zase změnil.
  • Prošli jsme si obdobím, kdy Edgarek neusínal (a nespal) přes den jinak, než v nosítku nebo šátku. Také moc neměl rád kočárek, byly dny, kdy v něm spal na procházce, ale jakmile, se vzbudil, ihned začal plakat. Ve čtyřech měsících jako když mávnete kouzelným proutkem a Edgarek začal kočárek mít rád, spinkal (a spinká) v něm každý den, když se vzbudil, tak byl v klidu.
  • Každý den přináší něco nového.
  • Miminko roste před očima a je neuvěřitelné, že už si nemůžete vzpomenout, jak bylo malinké. 
  • To, co jsem si myslela, že nebudu dělat (mateřský plurál, spaní v jedné posteli, upřednostňování jeho oblečení před mým :D...), tak všechno úspěšně dělám :))). 
  • Jen tak něco mě nerozhází od tý doby, co jsem máma. Navíc nemám čas se zabývat stupiditama. Nečtu, nesleduju a nezajímám se o nic, co se mi nelíbí, co mě nezajímá. Doporučuji všem. Svůj volný čas trávím mnohem efektivněji.
  • Na noční kojení, někdy třeba po dvou hodinách, jsem si zvykla a na dotazy, jak dokážu fungovat pak přes den vlastně moc nevím, jak odpovědět, protože mi to zkrátka přijde už normální. 
  • No dobře, často na mě padne odpoledne nebo v podvečer únava a chce se mi strašně spát, sem tam usnu večer při ukládání Edgarka, třeba na půl hodiny, hodinu a pak zase funguju až do půlnoci bez problému.
  • Brzké ranní vstávání je pro mě pořád ale těžší, ale stačí, že se na mě Edgarek usměje a hned jsem dobře naladěná. Zní to možná jako klišé, ale fakt to 100% funguje.
  • Kojení je nejlepší věc na světě :).
  • Ta láska, která s dětmi nastane se opravdu před tím nedá popsat ani pochopit, protože nejde k ničemu přirovnat. A navíc furt roste a roste.
  • Někdy mám pocit, že čas před tím, než jsem byla máma, jsem dělala věci, které byly ztráta času, mnoho času jsem proflákala. Ale to k tomu patří. Beru to tak a samozřejmě přijde mi to v tom porovnání toho, jak je teď fakt čas mnohem cennější. 
  • Čas od času si s radostí vzpomenu na porod, jak to všechno začalo. Porod bolí, jo. Ale to co přijde po něm jako mávnutím kouzelného proutku smaže tu bolest. 
  • Ženské tělo je neuvěřitelné co dokáže. Půl roku po porodu jsem na své původní váze aniž bych držela dietu nebo začala cvičit a to jsem měla nahoře 24 kg!!!
  • Co se týče hlídání/času bez Edgarka, tak zatím to mám za sebou takhle: jedna návštěva pedikury a manikury, jedna návštěva kadeřnice, jedno přednášení na workshopu a jeden koncert. Vždycky hlídal manžel a vždycky byl poblíž. Je to jistě i kvůli kojení, ale celkově si zatím moc neumím představit, že bych byla bez Edgara nějak dýl. Ta citová vazba je neuvěřitelná a já jsem šťastná, že s ním můžu trávit všechen čas i když je to občas náročné, že zkrátka nestíhám nic moc jiného. Každopádně manžel je strašně velká podpora a pomoc ve všem.
  • Pracuju, ale jen v takové míře, jak si sama nastavim. Jde pracovat i při miminku a je to příjemná změna zapojovat mozek i jinak. Práci se ale věnuju nejvíc večer, když Edgar spí. V případě, že potřebuji něco vyřídit přes den, nebo mám schůzku, tak mám Edgarka s sebou a jsem ráda za to, že moje práce mi tohle umožňuje. 
Vlastně bych mohla pokračovat dál a dál. Těhlech necelých 7 měsíců bylo zatím těch nejbohatších a nejkrásnějších v mém životě. To opět pochopí jen mámy. Sama vím, když mi někdo takhle básnil o mateřství v době, když jsem mámou nebyla, tak jsem to nedokázala ocenit, logicky. Protože tohle se prostě fakt spustí až po porodu :). A já jsem vděčná, že můžu říkat, že jsem máma, je to nejsmysluplnější a nejkrásnější role, kterou jsem kdy měla. Všem budoucím maminkám přeju jen to nejlepší a všem ostatním mámám mnoho síly, energie a času se svými dětmi.




7 COMMENTS ♥

  1. Moc krásné fotky! Sama se jednou na tuhle roli opravdu těším! :)

    LITTLE THINGS FOR EM

    ReplyDelete
  2. veľmi milý článok :) tie body boli super, cítiť z nich obrovskú lásku ;)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    ReplyDelete
  3. Krásný článěk, mě teď všichni říkají, ať jsem ráda, že malej je ještě v břiše, že pak to bude katastrofa, jak bude brečet, že se nevyspím.... Dlouho jsem od žádné maminky ,,neslyšela" nic tak hezkýho. A přesně jak si to sepsala, tak si ten život s miminkem představuji.

    ReplyDelete
  4. Velka gratulace! Obdivuji jak to vse zvladas na jednicku a uzivas si materstvi!

    THE GOWN http://www.thegown.cz

    ReplyDelete
  5. Je super, že si dala dokopy takýto článok. Všetci vždy budúce maminky strašia ako píše Vendulka. A pritom materstvo je tak krásne. Stotožňujem sa asi s každým bodom ktorý si napísala. A keď som dočítala až som bola dojatá aká je to pravda :)

    NITA
    NEW POST

    ReplyDelete
  6. Máš pravdu, když se někdo ptá "jak se to zvládá?", tak mně to přijde prostě normální ;) Miminko mě potřebuje :)

    A.

    ReplyDelete

Blog Archive