TĚHU EJVI / JAKÝ BYL MŮJ 3. TRIMESTR?

Tuesday, October 31, 2017


S článek o třetím trimestru jsem samozřejmě čekala až po jeho ukončení, tím pádem na dobu, kdy už budu po porodu. A jelikož teď, když článek píšu, je 30. října, tedy 10 dní co jsem porodila, myslím, že je čas chvíli sednout k notebooku a o svůj 3. trimestr se s vámi podělit.

Článek o 1. trimestru najdete TADY.
Článek o 2. trimestru najdete TADY.

Třetí trimestr bych řekla byl vlastně nejpohodovější, hlavně tedy poslední dva měsíce. Samozřejmě, že ke konci je těhotenství už náročné, ale zas už to byla všechno taková ta doba, že jsem věděla, že čím dál jsem, tím je miminko větší a když by se náááhodou narodilo dříve, už to není takové drama. A tedy musím říct, že 7. a 8. měsíc strašně utekl. Ale vezmu to zase hezky postupně, měsíc po měsíci,  jdu zalovit do svých poznámek v telefonu, kam jsem si opět psala body v jednotlivých měsících.

  • 7. MĚSÍC (26+5tt až 31+0tt)
Úplně si pamatuju, jak jsem vstoupila do 7. měsíce, tak to byla jízda, myslím, že jsme to nakousla už v článku o druhém trimestru, který jsem vlastně na začátku sedmého měsíce psala. V tomhle měsíci jsem zkrátka chytala paniku, že nic nestíhám připravit, že to letí a k tomu se přidaly výkyvy nálad. To nebylo nic příjemného. Byly dny, kdy jsem byla protivná, mrzutá, ubrečená bezdůvodně. Naštěstí jich bylo jen pár.
Sedmý měsíc byl celkově takový náročný, tělo se začala víc měnit. Začala jsem trpět poměrně častou nespavostí, byly noci, kdy jsem zabrala jen na dvě hodiny. Tělo je ale neuvěřitelný stroj a i přesto jsem zvládala fungovat. Snažila jsem se hlavně maximálně odpočívat přes den, když jsem měla za sebou probdělou noc a díky tomu, že už jsem nechodila do práce, jsem si to mohla dovolit.
V tomhle měsíci se dostavila nová bolest a to bolest kyčlí. A to vlastně taky souviselo s tím spánkem, kyčle mě bolely dost v noci z toho dlouhého ležení na boku, takže se mi prostě blbě spalo.
Na konci 7. měsíce nás čekal poslední, tedy třetí screening, ten byl moc fajn, miminko jsme zas viděli detailněji, vše se zkontrolovalo a změřilo.
Konec 7. měsíce byl pro mimi taky signál, že se přetočil hlavičkou dolů. Myslím, že vím, kdy to bylo. Byli jsme na víkendu v Olomouci a prcek asi hodinu a půl v kuse v noci dělal fakt silný pohyby v břiše, že jsem myslela, že vyskočí a dva dny na to jsem měla zrovna kontrolu a už byl otočený.

  • 8. MĚSÍC (31+1tt až 35+4tt)
Možná už jsem si zvykla na všechny ty fyzické změny a vzala je za své a spánek byl v tomhle měsíci úplně super oproti tomu minulému. Jasně, budila jsem se v noci, ale hned zase usnula a spávala jsem klidně do půl 10 dopoledne. Večer jsem bývala i přesto už unavená.
Co se taky změnilo, naštěstí, byla ta nálada. Změny nálad zmizely a já byla nadopovaná celý měsíc skvělou náladou. To jsem si moooc užívala. Vše bylo samozřejmě snazší. Připravovali jsme pokojíček, který jsem chtěla do konce 8. měsíce mít víceméně hotový.
Co se týče nějakých nepříjemností, tak k bolesti kyčlí se přidala bolest třísel. Občas mi taky vystřelila bolest do nohy a ta se mi během chůze začala podlamovat, takže jsem kulhala a byl na mě asi opravdu zajímavý pohled :). Žádný tenhle stav samozřejmě netrval pořád, byly to nárazové věci a opět nic, co by znamenalo něco jiného než pokročilé stádium těhotenství.
A co si budeme povídat, všechno to bylo také spojené s přibývajícími kily.
V tomhle měsíci jsme vyrazili s manželem na Babymoon, o tom jsem vám psala v minulém článku, kdyžtak odkaz je TU.
Pokud jde o jídlo, už jsem měla břicho velké a prostoru v něm málo, takže do mého žaludku, který tam byl utiskován, se už nic moc nevešlo. Takže hlad byl znatelně menší než na začátku těhotenství.
Od 8. měsíce už jsem také měla značně oteklé nohy a ruce, přestala jsem se vejít do svých bot. Můžu ale s klidem říct, že jsem po porodu a nohy jsou zpátky, boty mi jsou, jupí. Prsty mám furt trochu oteklé, ale opět si myslím, že je to spojené furt s kily, které mám ještě nahoře.

  • 9. MĚSÍC (35+5tt až 40+0tt - v mém případě 40+1tt))
Tak, velké finále, poslední měsíc těhotenství. Na začátku 9. měsíce jsem měla Babyshower, o tom jsem vám také psala, takže opět odkaz TADY.
Vstupem do posledního měsíce jsem byla prvně na kontrole v porodnici, nadiktovala všechno možné, co je potřeba před porodem a dostala spoustu papírů k vyplnění. Pak se začíná chodit na kontroly každý týden a od 38tt na točení monitoru, ale není povinnost chodit do porodnice, jelikož chodím na soukromou gyndu, nabízí tam tyhle kontroly až do termínu, takže jsem chodila tam. Bylo to pohodlnější, protože jsem nemusela čekat a šla vždy v dobu, kdy jsem byla objednaná. V porodnici je přeci jen větší nával. 
V posledním měsíci mě začaly brnět prsty u ruky, takže jsem v nich neměla moc cit a třeba když jsem brala nějaký drobný předmět, vypadl mi z ruky raz dva, protože jsem ho prostě nedokázala pořádně chytit. Je tedy fakt, že pořád mě ještě dva prsty brní a ustupuje to pomalu, ale snad to odezní. Mělo by. :)
Ke konci už jsem fakt pociťovala, že jsem velká :D a skoro nic mi nebylo a zas mi přišlo zbytečný si na poslední týdny nakupovat oblečení, takže jsem točila dokola furt to samé. Ale musím říct, že nabraná kila mě nějak zvlášť netrápila. Vlastně nic mě nějak nestresovalo, ke konci jsem byla fakt maximálně vyklidněná, všechno jsem si užívala, hodně jsem odpočívala. V 9. měsíci jsem také hodně zvolnila a prakticky už nepracovala. A co hlavně, nestresovala jsem se a nebála se porodu. Pozitivní myšlení je hrozně důležitý.  Sice ke konci to už pak bylo takové čekání a čekání, už jsem se těšila na finále, byla jsem unavená, spala jsem opět často i přes den, ale zase jsem si říkala, že až se malej rozhodne, tak se prostě rozhodne.
Co jsem si nesmírně užívala byly pohyby miminka, které jsou fakt výrazné. Sice má už mimi méně místa ke konci, takže nejsou třeba až tak časté nebo vždy tak silné, ale když jo, tak to bylo boží. Byla jsem na jeho pohybech vlastně závislá, jakmile se delší dobu neozval, radši jsem si dala třeba hroznový cukr nebo čokoládu, abych ho probrala, věděla o něm a byla klidnější :).
První termín jsem měla 15. 10., ale s tím jsem tak nějak ani nepočítala. Stihla jsem tedy krásně 17. 10.  oslavit narozeniny a 19. 10. jsem měla druhý termín. Na termín se prý rodí jen 5% miminek a nám se to skoro povedlo. Hodinu po půlnoci, tedy 20. 10. mi praskla voda a všechno to začalo a v 7:02 ráno byl náš milovaný Edgar na světě. :)

Tak, to bylo z mého posledního trimestru vše :). Je zvláštní to psát takhle zpětně a je fakt zázrak, co ženské tělo dokáže a já jsem vděčná za to, že jsem to mohla prožít.

A tady je srovnání, jak mi rostlo břicho :). První fotka je na začátku 4. měsíce, druhá fotka na začátku 7. měsíce a třetí fotka na konci 9. měsíce.

12 COMMENTS ♥

  1. Waau, no krásny progres.. Najviac ma potešilo to, že si sa na to všetko tešila, že si si užívala každý pohyb malého, že si odpočívala a že si vravela, že treba myslieť hlavne pozitívne, lebo to je veľmi dôležité.. :) Ja sa toho tak trochu bojím, ked raz budem tehotná, ale ak sa t stane, budem sa snažiť myslieť ako ty. :)

    www.sinnamona.blogspot.com

    ReplyDelete
    Replies
    1. Moc děkuju za milý komentář :).

      Delete
  2. Promin ale kde je tlačítko odhlásit odběr tvého blogu, mě tyto články naprosto nezajímají a nepotřebuji je tady mít nikde to tlačítko nemůžu najít.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jé holka, uměla jsi si zakliknout dát odběr, tak bys měla umět zvládnout ho i odhlásit. Nebo prostě moje články ignoruj a nerozklikávej :). Ale to jsi mohla udělat už před půl rokem, když jsem oznamovala, že jsem těhotná. Holt se život mění a s tím i obsah blogu.

      Delete
    2. A to je presne úplně zbytečný komentátoř, Eriko. Cos tak čekala od článku s názvem Můj 3.trimestr...Ejvi sem dává clanku o těhotenství a miminku poskrovnu, tak kdyz te to nebaví, tak to proste necti...

      Delete
  3. nádhernej článek :) krásně se to četlo, těším se až budu maminkou :)! Miluju Tvůj blog a tědˇ jěště víc, když jsi mamkou :) No, prostě super!

    ReplyDelete
  4. ahoj Evi, těhotná nejsem, miminko taky nemám, přesto mě tvůj blog moc baví :) jsi milá a inspirativní, měj se krásně a užívej Edgárka :) Zuzka.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Moc si toho vazim, je to od tebe moc mile. Dekuju Zuzko! :)

      Delete
  5. Ahoj Ejvi, moc hezký článek :) Chtěla bych se tě zeptat, kde jsi koupila tu bílou mísku a aromalampičku co jsou na první fotce. Děkuji :)

    ReplyDelete
  6. Ahoj Ejvi! Díky za krásně sepsaný článek!:)
    A hlavně - GRATULUJI a ať jste všichni zdraví a šťastní :))

    ReplyDelete

Blog Archive